TenshinshÓ-den katori shintÓ-ryÚ

Historie

Tenshishó-den Katori Shintó-ryu je úzce spojena se šintositickou svatyní Katori Jingu, zasvěcenou jednomu z nejvýznamnějších japonských bojových božstev. Jedná se o 600 let starou tradici, která se předává v nezměněné podobě od svého počátku až do současnosti a jako jedna z mála v nepřerušené pokrevní linii hlavy školy (tzv. Sóke). Zakladatelem této tradice je Iizasa Choisai Ienao, který se narodil v roce 1387 ve vesnici Iizasa v panství Šimosa (dnešní Takomači, okres Katori, prefektura Čiba). Podle autoritativních regionálních dějin okresů Katori a Takomači byl dům, v němž se zakladatel narodil, nejprve znám jako Iizasa-mura Uhei a později jako Kinbei. Iizasa Choisai Ienao byl vychován jako typický venkovský samuraj a od útlého věku vynikal v umění boje s mečem a kopím. Nejprve byl znám jako Jamaširo-no-Kami a později jako Iga-no-Kami a sídlil v Čibě-no-šo (dnešní okres Takomači), oblasti, která spadala pod jurisdikci Čiby Tanenaa, pána hradu Čiba.

Říká se, že Iizasova pověst bojovníka byla vynikající, a to nejen v rodině Čiba, v níž sloužil. Nikdy nebyl poražen v boji, přestože se zúčastnil nesčetných bitev, narozdíl od pozdějších samurajů žijících v období míru a jeho sláva se tak šířila široko daleko. Říká se také, že na čas odcestoval do hlavního města, aby sloužil šógunovi Ašikagovi Jošimasovi, ale brzy se vrátil zpět do Šimosy, přičemž podrobnosti o tom, proč se vrátil nejsou známé. Jednoho dne zažil Iizasa neobvyklý zážitek. Jeden z jeho ošetřovatelů myl koně vodou z posvátné studny v předhradí Katori Jingu. Kůň náhle zaúpěl bolestí a záhadně zemřel. Díky této události se mu otevřely oči o tom, jak hlubokou sílu má Futsunushi-no-Kami. Pozdější pád rodu Čiba v něm probudil vědomí bezmoci lidu ovlivnit vzestup či pád státu. Rozhodl se proto své příbuzné a vazaly obdarovat zemědělskou půdou a přátelsky je propustil ze svých služeb. Ve věku přibližně 60 let pak daroval 1000 koku (1 koku je stará japonská míra, tedy přibližně 180 litrů rýže, která užíví jednoho muže po dobu jednoho roku) svatyni Katori Jingu a vydal se na duchovní cestu, na níž přijal jméno Choisai. Uchýlil se do ústraní v části areálu svatyně zvané Baikizan Fudanšó, která se nachází nedaleko vchodu do svatyně Oku-no-Miya, podél starého přístupu ke Katori Jingu. Iizasa Choisai se zde po tisíc dní a nocí modlil k Futsunushi-no-Kami a neustále se věnoval očistným rituálům a nezměrně tvrdému přísnému výcviku (šugjó). Poté se před ním zjevil Futsunushi-no-Kami v podobě malého chlapce sedícího na vrcholu staré japonské švestky. Chlapec prohlásil: „Staneš se mistrem všech šermířů pod sluncem“ a poté mu daroval božský svitek odhalující podstatu válečnického umění. Toto umění je přímým předáním od Futsunushi-no-Kami, nejvýznamějšího japonského bojového božstva a proto bylo pojmenováno "Tenshinshó-den Katori Shintó-ryu", (zkráceně někdy také Katori Shintó-ryú) což ve volném překladu znamená “Škola bojových umění pravého učení šintoistické cesty z Katori”. Škola klade důraz na duchovní kořeny a tradice spojené s šintoistickými principy. Iizasa Choisai se vrátil na své rodné místo u úpatí hory Nyoizan ve vesnici Iizasa v dubnu roku 1487. V osmém měsíci téhož roku založil chrám Nyoizan Jifukuji, zasvěcený buddhistickému božstvu Jizó Bosatsu (známému také jako Ksitigarbha Bodhisattva). Navzdory svému věku často cestoval mezi svým domovem a chrámem Jifukuji. Zemřel patnáctého dne čtvrtého měsíce následujícího roku (1488) ve věku úctyhodných 102 let. Trénink Katori Shintó-ryó zakladatele probudil k principu "katsujin-enken" (meč jako nástroj života a naplnění) a povzbudil jej, aby se ve svých pozdějších letech vrátil domů, dokončil své ztělesnění umění míru a dosáhl naplnění života jako lidská bytost.

Škola byla a je komplexním bojovým systémem, který zahrnoval a stále zahrnuje, jak techniky pro užití na bojišti, tak duchovní a morální výuku. Důraz je kladen nejen na fyzické dovednosti, ale i na disciplínu, loajalitu a osobní rozvoj.

Na rozdíl od některých jiných škol bojových umění, Katori Shintó-ryú zůstala poměrně uzavřená a konzervativní ve své výuce. Učení školy se po generace předává tradičním způsobem od učitele k žákovi. I dnes se tato škola pyšní svou přísnou věrností původním principům a technikám a stejně jako při svém založení požaduje po svých žácích složení přísahy podepsanou vlastní krví, tzv. “Keppan”, od kterého většina původních japonských bojových škol již dávno upustila. Keppan je spojen s dodržováním daných pravidel pod hrozbou božího trestu od Futsunushi-no-kami.

Katori Shinto-ryu měla ve své dlouhé historii významný vliv na další školy bojových umění v Japonsku. Byla základem pro mnoho pozdějších systémů kenjutsu (umění boje japonským mečem) a vojenských disciplín. Její důraz na komplexní výuku různých zbraní a bojových taktik je jedním z důvodů jejího dlouhodobého úspěchu. I v dnešní moderní době je Katori Shintó-ryú stále cvičena a vyučována, a to jak v Japonsku, tak i po celém světě. Škola byla v roce 1960 uznána japonskou vládou jako "Neocenitelné kulturní dědictví", které jí přiznává mimořádný status v systému bojových škol v samotném Japonsku. Její hlavní dójó (tréninková hala) se nachází blízko Katori-jingu v prefektuře Čiba. Současná linie a vedení školy pokračují v tradici dodržování výuky bojového umění v jeho původní formě.

Tenshinshó-den Katori Shintó-ryu tak představuje spojení bojových dovedností a duchovních tradic, což je její jedinečný rys a důvod, proč přežila po celá staletí v nezměněné podobě. Za celou historii fungování této bojové školy nebyl až na jedinou výjimku žádný šermíř Katori Shintó-ryú nikdy poražen v boji. V případě této výjimky se však nejednalo o známeho šermíře Arima Kiheie, kterého měl porazit rádoby nejslavnější japonský šermíř Mijamoto Musashi, neboť nikde v análech školy není uvedeno jméno Arima Kihei, tedy pokud vůbec existoval, nebyl ze školy Katori Shintó-ryú. Jedná se tak o čirou fikci, která přešla jako mnohé jiné věci v Japonsku do širokého povědomí.

Neocenitelné kulturní dědictví

Tenshinshó-den Katori Shintó-ryú získala status "Neocenitelného kulturního dědictví" v roce 1960 díky svému významnému kulturnímu a historickému přínosu k japonskému dědictví a bojovým uměním. Tento status je udělován japonskou vládou prostřednictvím Ministerstva kultury (dříve Ministerstvo školství, kultury, sportu, vědy a technologie), které spravuje ochranu kulturních tradic, umění a řemesel. Zde je několik faktorů, které přispěly k tomu, že škola Katori Shintó-ryú získala toto ocenění:

1. Historická hodnota

Katori Shintó-ryú je jednou z nejstarších a nejvýznamnějších škol bojových umění v Japonsku, založená v 15. století. Její zakladatel, Iizasa Choisai Ienao, byl klíčovou postavou ve vývoji samurajských bojových technik. Škola byla uznávána po mnoho generací a sehrála významnou roli ve vojenském výcviku samurajů.

2. Zachování tradic

Jedním z hlavních důvodů, proč Katori Shintó-ryú získala status kulturního dědictví, je její věrnost tradiční výuce a neustálé předávání původních technik a filozofií. Škola se po staletí vyhýbala modernizaci nebo komercializaci svých metod a nezpronevěřila se ve svých principech a zásadách ani moderní době, což znamená, že techniky a hodnoty zůstaly v podstatě nezměněné od doby svého vzniku.

3. Komplexní výuka bojových technik

Katori Shintó-ryú nabízí širokou škálu bojových disciplín, což z ní činí jednu z nejkomplexnějších škol tradičních bojových umění. Kromě meče (kenjutsu) zahrnuje také boj s kopím (sójutsu), naginatou (naginatajutsu - japonská halapartna), lukem (kyujutsu), boj dvěma meči najednou (ryótó), boj beze zbraně (Jiujitsu dříve nazývané Yawara), ninjutsu (umění špionáže) a mnohá další. Tento rozsah zajišťuje, že škola představuje nejen techniky pro konkrétní zbraně, ale i komplexní vojenskou strategii a taktiku.

4. Duchovní a kulturní význam

Katori Shintó-ryú není jen pouhou bojovou školou, ale také nese silné duchovní a filozofické prvky, které vycházejí ze šintoistických tradic. Duchovní vazba na svatyni Katori Jingu a na šintoistického boha války Futsunushi-no-kami přispívá k jejímu hlubokému kulturnímu významu. Tato spojení s japonskou náboženskou tradicí posilují duchovní stránku školy a její hodnotu pro kulturní dědictví.

5. Nepřetržité předávání znalostí

Dalším klíčovým faktorem bylo kontinuální předávání učení po mnoho generací. Katori Shintó-ryú se dokázala přenést z období samurajů až do moderní éry bez ztráty své autenticity. Díky tomu jsou techniky a filozofie předávané v současnosti stejné jako před mnoha staletími. Tato kontinuální linie přenosu znalostí je důkazem její dlouhověkosti a obrovského kulturního významu.

6. Význam pro moderní japonskou kulturu

Škola stále přitahuje studenty z celého světa a pomáhá šířit povědomí o tradičních japonských hodnotách a bojových uměních. Její role v kulturním vzdělávání a uchovávání starých tradic jí přidává na důležitosti nejen v historickém, ale i v současném kulturním kontextu Japonska.

Proces uznání

Titul Neocenitelné kulturní dědictví (Mukei Bunkazai) je udělován na základě doporučení odborných komisí a posudků historiků, antropologů a odborníků na bojová umění. Tito odborníci zkoumají historickou, uměleckou a kulturní hodnotu konkrétní tradice a její význam pro národní identitu a kulturu Japonska. Katori Shintó-ryú tento status získala díky své významné roli ve vývoji japonských bojových umění a její věrnosti původním tradicím. Díky tomuto ocenění je Katori Shintó-ryú chráněna a propagována jako klíčová součást japonského kulturního dědictví, což přispívá k jejímu dalšímu přežití a růstu.